členská sekce
Dobrý operační sál je základem každého úspěšného zákroku Zdravotnické prostředky významně přispívají ke kvalitě péče Moderní lékařské přístroje přispívají k účinější léčbě.

Hospodářské noviny: Česko řeší, jak nesoutěžit "na cenu"

06. 10. 2016

OD ŘÍJNA PLATÍ NOVÝ ZÁKON O ZAKÁZKÁCH, PROTEČE JÍM 600 MILIARD ROČNĚ 

Komentář CzechMed: Asociace CzechMed dlouhodobě usiluje o rovnováhu mezi cenou a kvalitou. Doporučujeme ekonomicky nejvýhodnější nákup dle osvědčené metodiky MEAT, který je založen na hledání optimální kombinace funkčních vlastností výrobku, provozních nákladů, servisu a ceny. S ohledem na konkrétní nákup je možné definovat celou řadu parametrů, které by měl budoucí výrobek splňovat. Lze zařadit i ekologické či sociální faktory. Cena je významným rozhodovacím parametrem, ale nemůže být jediným kritériem nákupu.
Už čtvrtý pracovní den se Česko řídí podle zcela nového zákona o veřejných zakázkách – jedné z nejdůležitějších norem schválených vládou Bohuslava Sobotky (ČSSD). Platí od začátku října a jen tenhle krátký čas stačil na to, aby naplno vyplavaly nejzásadnější obavy a otazníky, jež s příchodem nových pravidel řeší firmy, radnice i velké úřady. 
Zadavatelé zakázek i firmy, které v tendrech soutěží, především netuší, jestli vyjde jeden z hlavních záměrů zákona: tedy nastavit podmínky tak, aby zásadně ubylo soutěží, v nichž je jediným hodnoticím kritériem cena. 
Poslední roky totiž ukázaly, k čemu soutěže takzvaně na cenu vedly. Starostové si často nechtěli komplikovat život složitým zdůvodňováním, proč při výběru vítěze nepřihlédli jen k penězům. A tak například ve stavebnictví nebo IT vyhrávaly nejlevnější nabídky neseriózních firem, které v soutěži „podstřelily“ cenu – a pak odvedly mizernou práci. „Stávalo se, že firma v průběhu stavby záhadně zmizela. Nebo se ukázalo, že má jen dva rýče a jeden krumpáč,“ potvrdil tajemník radnice Prahy 10 Aleš Cejnar. 
Na ministerstvu pro místní rozvoj, které je garantem zakázkového zákona, měly zároveň se zákonem vzniknout metodiky, jak tedy soutěžit jinak než podle ceny. Jenže ministerstvo tyhle materiály nestihlo se startem zákona dokončit. „Metodika chybí, zadavatelé nevědí, kam sáhnout,“ potvrdila Kateřina Koláčková z poradenské společnosti Otidea, která se zabývá veřejnými soutěžemi. 
Podle Pavla Hermana, poradce ministryně pro místní rozvoj Karly Šlechtové (za ANO), si radnice, kraje a úřady budou muset na vysvětlující pokyny ještě počkat. A to nejen pokud jde o hodnocení jinak než podle ceny, ale i v dalších zatím ne zcela jasných oblastech zákona. „Metodik chceme mít do konce roku co nejvíc,“ uvedl Herman. 

Vyhraje, kdo zaměstná vězně 

Nový zákon dává starostům nebo šéfům velkých úřadů možnost hodnotit nabídky nejen podle ceny, ale třeba i podle sociálního dopadu – například jestli vítěz tendru zaměstná bývalé vězně nebo lidi bez práce. Dále podle dopadu na životní prostředí nebo zkušeností členů týmu, který má na zakázce pracovat. Někteří to dělají už nyní: když Masarykova univerzita v Brně před časem vybírala projektanty pro stavbu nové budovy, vymínila si, že dva z hlavních šéfů projektu musí mít zkušenosti se stavbami v hodnotě nad 150 milionů. 
Podniky i zadavatelé zakázek většinou vítají, že jim zákon, přes nějž se ročně soutěží tendry v hodnotě 600 miliard, v lecčems rozvazuje ruce. Třeba pokud dřív firma neměla svou nabídku do soutěže kompletní, z tendru bez milosti vypadla. Nově ji radnice jednoduše vyzve, ať informace doplní. 
Firmy už také nemusí dokola tisknout stejné papíry a připojovat je k nabídkám. Pokud například zadavatel zakázky chce doložit výši obratu, odkáže ho firma na internetový obchodní rejstřík, kde je vše snadno dostupné. 

Kdo zjistí, jestli firma nelže? 

Na druhou stranu firmám i zadavatelům vadí někdy až příliš velká rozvolněnost nových pravidel. Uchazeč o zakázku jednoduše napíše čestné prohlášení, že má dost zkušeností, aby zakázku zvládl – což dříve dokládal potvrzením od svých zákazníků. A zadavatelé se bojí, že nebudou mít možnost ověřit, jestli firma nelže. 
České akciové společnosti také budou muset mít povinně zaknihované akcie, aby bylo možné zjistit vlastníky, zatímco zahraničním firmám bude opět stačit čestné prohlášení. „Pro české firmy jsou to peníze navíc a jasná diskriminace,“ řekla Irena Bartoňová Pálková, viceprezidentka Hospodářské komory. 
Vítězové zakázek, včetně těch zahraničních, budou muset navíc zveřejnit, kdo je jejich skutečným vlastníkem: třeba na samém konci řetězce, který může sahat až do daňových rájů. Ovšem právníci namítají, že nebude těžké to obejít: za koncového majitele se prohlásí najatý advokát a nikdo se stejně nic nedozví. 
Nejistota, jak se nový zákon projeví v praxi a jestli naopak nebude složitější soutěžit, se projevila na počtu vypsaných tendrů. Zadavatelé se snažili stihnout ještě starý zákon, takže 26. září vyhlásili 50 výběrových řízení za 7,1 miliardy. Poslední zářijový den pak dokonce 230 zakázek v hodnotě 9,1 miliardy. Tato čísla velmi výrazně překračují průměr. 


VEŘEJNÉ ZAKÁZKY V ČESKU 

600 miliard Kč se loni podle odhadů utratilo ve veřejných zakázkách. V roce 2014 to bylo 577 miliard korun. 

40 % peněz z veřejných zakázek se rozděluje „z ruky“. Jde o malé zakázky – do dvou milionů na služby, do šesti na stavební práce. 

15 % zakázek se zadává bez soutěžeČesko je v tom suverénně na prvním místě v Evropě. 

75 % zadavatelů zakázek vybírá dodavatele jen podle ceny, jak ukázal nedávný průzkum společnosti Otidea. 

185 dní trvá průměrně soutěž u velké zakázky otevřené všem zájemcům. 

HLAVNÍ NOVINKY 

LIMITY ? Zákon zvyšuje limit pro takzvané zjednodušené podlimitní řízení, pro které platí mírnější pravidla – výběr vítěze při něm není tak složitý, například už zadavatel zakázky nemusí povinně oslovovat aspoň pět uchazečů (stačí, když zakázku zveřejní na internetu). Až dosud ho bylo možné využít do limitu maximálně 10 milionů korun. Nově se limit zvyšuje až na 50 milionů. 

ODKRYJTE SVÉ MAJITELE ? Vítězné firmy budou muset kompletně odkrýt svou vlastnickou strukturu až do koncového majitele. Dosud se povinně odkrývali jen majitelé, kteří drželi víc než 10 procent akcií. NEPOVINNÉ KOMISE ? Zadavatelé už nemusí mít povinně komise, které například otevírají obálky nebo hodnotí nabídky. To pomůže především starostům v malých obcích, kde mají se sestavováním komisí potíže. Zadavatelé si k hodnocení mohou přizvat externí odborníky, pokud prokážou, že nejsou ve střetu zájmů. 

PRÁCI NAVÍC AŽ 50 % ? Zvyšuje se limit pro takzvané vícepráce, tedy o kolik se může zakázka legálně prodražit. Doposud to bylo 30 procent, nově se dodatečné práce v rámci zakázky mohou zvýšit až o polovinu, ale konečná hodnota všech změn v rámci zakázky bude maximálně 30 procent. NECHCEME VÁS ? Zadavatel zakázky bude moci vyloučit ze soutěže firmu, s níž má špatné zkušenosti. Firma to bude moci zvrátit tak, že dokáže, že se už „polepšila“. Například že propustila lidi, kteří minulou zakázku pokazili. 

NESOUTĚŽIT NA CENU ? Zákon zakazuje soutěžit práce architektů a projektantů jen z hlediska ceny. U ostatních typů zakázek doporučuje další hodnoticí kritéria, která by zadavatelé kromě ceny měli stanovit – může jít o ekonomickou výhodnost, životní cyklus, sociální dopady nebo vliv na životní prostředí. 

O autorovi| Vojtěch Blažek, vojtech.blazek@economia.cz