Členská sekce
Dobrý operační sál je základem každého úspěšného zákroku Zdravotnické prostředky významně přispívají ke kvalitě péče Moderní lékařské přístroje přispívají k účinější léčbě.

Lidové noviny: Přiměřeností k důvěře

28. 08. 2018

Přiměřeností k důvěře

Byrokracie mrzačí důvěru aneb Cesta k elektronické komunikaci přes tuny papíru

fc2570f2dd7bff297c06b637a991b9d3.png

Stohy potištěných papírů nejsou podle autora receptem na lety erodující důvěru mezi lidmi a institucemi. Ani ve zdravotnictví. FOTO SHUTTERSTOCK

Slovem „přiměřeně“ rozumíme, že věc nebo skutek zhruba odpovídá účelu a okolnostem. 

K věci: cesta k elektronické komunikaci s pacienty znamená v nevelké ordinaci praktika s asi dvěma tisícovkami registrovaných pacientů kolem 10 000 (slovy deset tisíc) stran papíru A4. Ano, vidíte to dobře. Proč? Směrnice o ochraně a nakládání s osobními údaji GDPR vyžaduje smluvní ujednání, pokud se mají sbírat a ukládat data osobní, neřkuli citlivá, jakými zdravotní informace bezpochyby jsou. Čím citlivější data, tím podrobnější ujednání či souhlas majitele dat. U pacienta: dvoustranová smlouva ve dvou vyhotoveních (jedna pro pacienta, druhá pro ordinaci), asi kdyby si to chtěl některý z účastníků cestou třeba rozmyslet. Pak ještě vygenerované unikátní heslo pro pacienta k přístupu do „systému“. Jsme na pěti listech potištěného papíru na osobu.

Za komunistů koloval mírně nechutný vtip. Prý se bude toaletní papír vyrábět s kopírákem. Proč? Kopie se bude posílat na ústřední výbor. Při orwellovském rozměru tohoto žertu jednomu tuhne úsměv na rtech. 

Slovo a podání ruky

Když autor z kraje devadesátých let pracoval jako lékař ve Velké Británii, vryl se mu rozhovor s jistým činovníkem v nemocnici. V nezvykle otevřené chvilce si tento povzdechl, že časy nejsou tím, čím bývaly. Před pouhými dvaceti roky bylo prý běžné, že se transakce v řádech tisíců liber stvrzovaly slovem a podáním ruky. Dnes prý bez papíru nikdo nedá ani ránu. Paradoxem je, že ve zločineckých kruzích se uchovala vysoká míra spolehlivosti nepsaných úmluv. Tam totiž při nedodržení dohody nehrozí nějaká tahanice s právníky, ale zlomená ruka či prostřelené koleno. 

Nemusíme zacházet do středověkých poměrů v oblasti vymahatelnosti práva. Otázka však zůstává, zda lety erodující důvěru mezi lidmi a institucemi nahradíme stohy potištěných papírů.

Co je psáno, to je dáno. Bezpochyby. Otázkou je přiměřenost, kolik toho a za jakých okolností musí být podepsáno. Třeba u informovaného souhlasu. Shodneme se, že podepsání tří řádků o tom, že pacient souhlasí s dalším postupem poté, co s ošetřujícím lékařem probral všechna pro a proti, by mohlo stačit. Místo toho, pacient – nota bene – bez podrobné konzultace s lékařem podepisuje třístránkový souhlas, kde v řádku dvacet sedm vpravo je zmíněna nenulová šance, že u tohoto banálního výkonu může zemřít. 

Troufám si říct: cesta ke spokojenosti smluvních stran a tím snížení stresu všech kolem nevede přes tuny podepisovaných papírů a hlášení. Ale jak obnovit elementární důvěru lékaře, že jej pacient nebude žalovat za zneužití svých zdravotních informací, které mu předtím radostně svěřil? Důvěru pacienta, že jej lékař operací nechce zabít, ale mu primárně pomoci? Aby se počítači fazolí (bankéři) přestali třást před počítači formulářů (úředníků v oblasti „compliance“ – viz komentář Pavla Kohouta v LN 23. 8.), přičemž to celé stojí nemálo fazolí – rozuměj peněz.

Stephen Covey, mimochodem syn autora 7 návyků skutečně efektivních lidí, napsal knihu s názvem Byznys rychlostí důvěry. Jednoduchým vzorcem ilustruje její vliv na dopad obchodních transakcí.

Kvalitní nápad krát dobré provedení – to celé krát důvěra

Výsledek (měřen penězi) rovná se kvalitní nápad krát dobré provedení – to celé krát důvěra. Její nedostatek mezi lidmi, podniky a státem znehodnocuje vynaložené úsilí. Důvěra není vágní neuchopitelný pocit, který máme nebo nemáme, a který když ztrácíme, je to jednou pro vždy. Podle Coveyho je důvěra jasně vymezena, když na jejím základě uděláme krok Anebo B. Lze jí ničit, ale i budovat a tomu se možno učit. Důvěra zjednodušuje a zrychluje nesčetné transakce ve společnosti. Cesta k  jejímu budování vede – mimo jiné – přes přiměřenost našich kroků vzhledem k  okolnostem a stavu poznání situace i partnerů. Bezbřehé množení papírů, hlášení a podpisů však důvěru neposiluje, ale právě naopak mrzačí. 

Asi se nedostaneme k tomu, abychom podmínky hypotéky na bankovní pobočce stvrzovali pouhým podáním ruky. Anebo aby se vyjádření pacienta k zásahům k jeho osobě, ať už zdravotním nebo administrativním, stalo odevzdaným přikývnutím hlavy. Jde především o přiměřenost, abychom přes tisíce listů potištěného papíru nepřestali vidět onen pověstný – a pohříchu ubývající – les.

MIROSLAV PALÁT

lékař, prezident CzechMed