top of page
Vyhledat

Ústavní stížnost na cenovou regulaci zdravotnických prostředků? Jsem pro, říká prezident CzechMed


Výrobce a distributory zdravotnických prostředků nemile zaskočilo, že se ministerstvo zdravotnictví na poslední chvíli rozhodlo nevydat cenové rozhodnutí, které mělo vyjít společně s cenovým předpisem umožňujícím meziroční růst cen zdravotnických prostředků o osm procent. Rozhodnutí přitom mělo deregulovat cenu u zdravotnických prostředků, u nichž na trhu existuje konkurence. Tento krok může mít za následek, že některé levnější prostředky dodavatelé buď vyřadí z číselníku pojišťoven, nebo na český trh vůbec nedodají. Přístup ministerstva přispěl k tomu, že by někteří dodavatelé byli pro ústavní stížnost na způsob cenové regulace zdravotnických prostředků.



Dojednané cenové rozhodnutí se týkalo skupin prostředků, u nichž je velká konkurence, tedy například čtyři nebo pět dodavatelů. Ti spolu soupeří ve volné soutěži, a proto bylo dohodnuto a prošlo připomínkovým řízením, že dojde k cenové deregulaci za jasně definovaných kritérií. To pracovně odsouhlasili zástupci ministerstva, dodavatelů i zdravotních pojišťoven. Důvodem je, že pokud se v takovýchto skupinách zdražuje, není to dáno monopolním postavením, ale objektivními důvody, kdy levněji nelze na trh dodat, což se vzhledem k rostoucím cenám energií, dopravy i dalších komodit děje, a meziroční maximální nárůst o osm procent, s nímž přichází cenový předpis, zejména u levnějších prostředků nemusí stačit. Proto bylo připraveno cenové rozhodnutí, které mělo být vydáno spolu s cenovým předpisem a mělo platit shodně od 1. ledna 2023. Vydáno ve Věstníku MZ ale nebylo.

„Nevydání cenového rozhodnutí bylo pro nás velmi nemilým překvapením, a to vzhledem k mnoha předcházejícím jednáním na ministerstvu zdravotnictví a nalezením kompromisních řešení, která byla akceptována všemi účastníky těchto jednání. Žádné důvody rozhodnutí pana ministra Válka k nevydání cenového rozhodnutí nám nebyly sděleny, jednalo se o jednostranné rozhodnutí pana ministra,“ říká předsedkyně představenstva Asociace výrobců a dodavatelů zdravotnických prostředků Jana Vykoukalová.

„Skutečnost, že v novém cenovém předpise není reflektována deregulace zdravotnických prostředků na poukaz, považuji za velké zklamání. Měli jsme možnost přinést zcela ojedinělý konsenzus mezi zdravotními pojišťovnami a dodavateli, který vznikl za asistence představitelů zdravotnictví. Myslím, že tento způsob jednání, kdy se účastníci spolu domluvili na konstruktivním řešení, mohl sloužit jako dobrý příklad podobným jednání do budoucna,“ potvrzuje prezident Asociace výrobců a distributorů zdravotnických prostředků CzechMed Miroslav Palát.

Ani on nezná důvod, proč vedení ministerstva cenové rozhodnutí nakonec odmítlo vydat. „Lze jen spekulovat. Mohou za tím být politické důvody – problém s čímkoliv, co by mohlo mít byť jen sebemenší dopad na spoluúčast pacientů. Anebo jsou tam jiné souvislosti, které zvenčí nedohlédneme. Musím ale konstatovat, že obavy o nějaký zaznamenatelný dopad je vcelku lichý. Nevím, zda je to obecně známo, ale existuje soutěžní bariéra mezi dodavateli, která představuje rozdíl mezi nulovým doplatkem a jakýmkoliv, byť sebemenším, doplatkem. Toto je hranice, která má velmi významný dopad soutěžního prostředí,“ vysvětluje Palát.

Zmizí některé prostředky z českého trhu? Paradoxem je, že na nepřijetí cenového rozhodnutí mohou nejvíce doplatit právě pacienti. Jak nedávno vysvětlil Zdravotnickému deníku právní expert na zdravotnické prostředky ze společnosti Porta Medica Jakub Král, může se ve výsledku stát, že si pacienti nakonec prostředky zaplatí celé ze svého.

„Máme například velký problém s dostupností berlí. Představte si, že máte produkt třeba za 400 korun a nestačí osmiprocentní meziroční nárůst s tím, že dodavatel potřebuje dejme tomu deset procent, aby výrobek udržel na trhu. V praxi to znamená, že by měl až čtyřicetikorunový doplatek. Ve chvíli, kdy ale cenovou deregulaci neprovedeme a vyženeme ho ze systému úhrad, vyřadí dodavatel berli z číselníku a přestává pro něj platit jakákoliv cenová regulace. Nezdraží ji pak o 40 korun, ale třeba o stovku, takže bude za 500 korun, nicméně pacient nebude mít doplatek 40 korun ani stovku, ale zaplatí si celých 500 korun,“ přiblížil Zdravotnickému deníku Král. Podle informací Zdravotnického deníku zatím největší česká zdravotní pojišťovna VZP nezaznamenala, že by někteří dodavatelé chtěli své výrobky vyřadit z číselníku, podle Jany Vykoukalové je ale pravděpodobnější, že rovnou na český trh výrobek vůbec nedodají.

„Předpokládáme, že nevydání cenového předpisu se může negativně projevit v dostupnosti některých jednodušších a levnějších zdravotnických prostředků, protože náklady u nich procentuálně narůstaly nejrychleji, i když v celkových objemech se nemusí jednat o vysoké částky. Spíše než vyřazováním z číselníku zdravotních pojišťoven se situace projeví dlouhodobou nedostupností prostředku na trhu, protože nebude možné tyto prostředky v požadovaných regulovaných cenách dodávat. Samozřejmě, situace s dostupností se bude vyvíjet na základě růstu aktuálních nákladů, tedy dopravy, elektrické energie, plynu, materiálů a tak dále, které lze dopředu velmi těžko vzhledem k volatilitě odhadnout. V případě negativního vývoje bude záležet i na ochotě výrobců dodávat zdravotnické prostředky za cenu pod výrobními náklady, tedy se ztrátou,“ říká Jana Vykoukalová.

Miroslav Palát zatím to, co nevydání cenového rozhodnutí může způsobit, nechce odhadovat. „Zda za rostoucích cen vstupů, výrobních nákladů a vůbec inflačních tlaků některé výrobky z trhu odejdou, je v rovině spekulací. Takové úvahy mohou představovat otázky orientace v konkurenčním prostředí, a jednotliví dodavatelé si tyto možnosti ponechávají ve svém soukromí,“ konstatuje Palát.

Regulace všeho je podle dodavatelů protiústavní Prezidentovi asociace CzechMed ale vadí zejména přístup k tomu, jak u nás regulace cen u zdravotnických prostředků probíhá. „Není v souladu s českým právním řádem, a to hned ze dvou důvodů. Za prvé se v zákoně hovoří o tom, že stát může, byť nemusí, regulovat ceny zboží, které se pořizují celkově, anebo částečně, z veřejných rozpočtů. Potud je to v pořádku. Avšak činí tak v situaci, kdy by mezi prodávajícím a kupujícím mohla vzniknout nevyvážená situace – a tu zde nevidím. Druhý důvod leží spíše v širším ústavním principu, konkrétně v tom, že stát může regulovat nebo zakazovat určité skutečnosti nebo aktivity na základě konkrétní obavy z nežádoucího stavu. Udělá to adresně s konkrétním zdůvodněním. My jsme ale u regulace svědky postupu opačného, tedy že je regulováno úplně všechno, a pak se jednotlivě určité oblasti uvolňují,“ vysvětluje Miroslav Palát.

Během covidu tak některá vládní opatření skončila u Ústavního soudu. Ten rozhodl, že není možné, aby stát generálně něco zakázal – konkrétně šlo o shromažďováním lidí ve větších skupinách – a následně tento zákaz postupně uvolňoval. „Mám za to, že podobný princip, tedy že vše regulujeme a pak částečně deregulujeme, je ve stejném rozporu s ústavním řádem, jako byl zákaz shromažďování. Pokud by se tedy našel dostatečný počet zákonodárců, kteří by chtěli ústavní stížnost v tomto smyslu podat, jako reprezentant dodavatelů bych to určitě vítal,“ dodává Palát.

Jana Vykoukalová je co se takto radikálního řešení týče trochu opatrnější. „Problematika ústavnosti cenové regulace u zdravotnických prostředků v ČR je dlouhodobě diskutována i našimi členy, nicméně napadení u Ústavního soudu ČR zatím považujeme za krajní řešení,“ uzavírá Vykoukalová.

Zdroj: Zdravotnický deník, Michaela Koubová, 21.1.2023


42 zobrazení0 komentářů

Comentários


bottom of page