Členská sekce
Dobrý operační sál je základem každého úspěšného zákroku Zdravotnické prostředky významně přispívají ke kvalitě péče Moderní lékařské přístroje přispívají k účinější léčbě.

Ekonomika

Aktuální vývoj je charakterizován napjatou ekonomickou situací a snahou o další zvýšení efektivity při správě veřejných prostředků. Dnes se ve zdravotnictví v Česku spotřebuje 270 miliard Kč ročně. Snaha o úspory vede k nekoncepčnímu přístupu při zvyšování efektivity a toto impulzivní jednání přispívá k destabilizaci velmi komplexního systému zdravotnictví. Slepé soustředění na jednotkovou cenu přináší riziko snížené kvality, zdravotní rizika, ekonomická rizika v podobě navýšení dodatečných výdajů za služby, riziko častější obměny materiálu, reklamace.

Zdravotnické technologie nejsou motorem růstu nákladů ve zdravotnictví.

1/ Na datech zemí OECD s dynamikou 10 let (1998–2008) lze ukázat, že růst nákladů spočívá v tom, že stále více lékařů poskytuje na stále méně lůžcích stále více péče za stále více peněz. Nejdynamičtěji se rozvíjející se nákladovou položkou ve zdravotnictví je tedy růst počtu profesionálů a jejich výdělky.

Graf 1: Lékaři na 1 000 obyvatel (autor grafu: Miroslav Palát, zdroj: OECD Health Data 2011)

Co se týče počtu lékařů na 1 000 obyvatel, patří Česká republika k vyššímu průměru (3,5) ve srovnání se státy jako USA, Kanada nebo Japonsko. Celosvětově se prosazuje mírný růst počtu lékařů, v České republice došlo od roku 1998 do roku 2008 k nárůstu o 17 procent. Modré sloupce (levá škála) znázorňují lékaře v přepočtu na 1 000 obyvatel (údaj z roku 2008). Červené sloupce (pravá škála) znázorňují dynamiku let 1998–2008.

Graf 2: Akutní lůžka na 1 000 obyvatel (autor grafu: Miroslav Palát, zdroj: OECD Health Data 2011)

Patříme k zemím se spíše větším množstvím lůžek (5,1) na 1 000 obyvatel. Celosvětově se prosazuje trend snižování počtu akutních lůžek. V České republice došlo k poklesu akutních lůžek v letech 1998 až 2008 o 16 procent. Modré sloupce (levá škála) znázorňují počty akutních lůžek v přepočtu na 1 000 obyvatel (údaj z roku 2008). Červené sloupce (pravá škála) znázorňují dynamiku let 1998–2008.

2/ V rozjitřené hospodářské atmosféře není peněz méně, pouze jich nepřibývá tak rychle jako v minulosti. Stojí za zmínku, že jestliže se dnes poskytuje pacientům více péče (resp. je dnes pomoženo v konkrétních diagnózách více lidem než před 40 lety), tak je to především díky technologiím a lékům, nikoli díky tomu, že dnes rozmlouvají lékaři s pacienty lépe než před zmiňovanými 40 lety.

3/ Zdravotnické prostředky tvoří 10 procent výdajů pojišťoven, což představuje cca 8 procent celkových nákladů ve zdravotnictví. Hledejme tedy příležitosti pro úsporu i ve zbývajících 92 procentech nákladů, jejich efekt bude mít na celkový zdravotnický rozpočet daleko větší pozitivní dopad.

Graf 3: Náklady pojišťoven na zdravotnické prostředky (zdroj: Ročenka VZP 2011)