Data versus dojmy: Jak mají vznikat zákony ve 21. století – záznam webináře
- 25. 6.
- Minut čtení: 2
Asociace CzechMed uspořádala webinář věnovaný jednomu z nejdůležitějších témat moderní veřejné správy: jak zajistit, aby politická rozhodnutí a legislativa vycházely z dat a ověřených poznatků, nikoli z dojmů či aktuálních politických potřeb. Zákony pro lidi. Hostem diskuze byl Jonáš Kreisinger z PAQ Research, analytik s přímou zkušeností z vedení analytického týmu Ministerstva práce a sociálních věcí. Moderoval Miroslav Palát.
Data versus dojmy: Jak mají vznikat zákony ve 21. století
Co je Evidence-Based Policy Making
Koncept informovaného vládnutí (Evidence-Based Policy Making, EBPM) stojí na jednoduchém principu: veřejné politiky by měly být založeny na datech, analýzách a ověřených důkazech. Přestože se o tomto přístupu hovoří již několik desetiletí, jeho uplatňování v praxi stále naráží na řadu překážek.
Kořeny EBPM sahají do oblasti veřejného zdraví. Již v 19. století epidemiologické studie ukazovaly, že prevence je často efektivnější než následné řešení důsledků nemocí. Na tuto tradici navázalo hnutí Evidence-Based Medicine, které zdůraznilo význam rozhodování založeného na důkazech. Dnes se tento přístup prosazuje i ve vzdělávání, sociální oblasti nebo tvorbě legislativy.
Český právní rámec data vyžaduje
Jak během webináře zaznělo, principy informovaného vládnutí nejsou českému právnímu řádu cizí. Ústavní soud opakovaně zdůraznil, že regulace musí sledovat jasně definovaný cíl a být podložena empirickými daty.
Součástí tohoto přístupu je i test proporcionality, podle kterého musí být každé opatření vhodné, potřebné a přiměřené. Teoretický rámec tedy existuje. Otázkou zůstává, nakolik jsou analytické podklady skutečně využívány při přípravě zákonů a regulací.
Největší překážky: resortismus a nedostatek analytických kapacit
Podle Jonáše Kreisingera patří mezi hlavní problémy české státní správy především tzv. resortismus – situace, kdy jednotlivá ministerstva pracují izolovaně a jen omezeně sdílejí data a zkušenosti.
Příkladem přínosu meziresortní spolupráce bylo propojení dat Ministerstva práce a sociálních věcí a Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Analýza ukázala, že významnou zátěž zdravotního systému nepředstavuje pouze stárnutí populace, ale také rostoucí počet lidí v produktivním věku s chronickými onemocněními.
Další překážkou je nedostatek odborných kapacit. Stát disponuje rozsáhlými datovými zdroji, ale často chybí analytici, kteří by je dokázali efektivně využít. Jednou z cest proto může být větší zapojení akademické sféry a výzkumných institucí při zachování vysokých standardů ochrany dat.
Jak dostat data do rozhodování
Významnou část diskuze tvořila otázka, jak přesvědčit tvůrce politik a úředníky o přínosech analytického přístupu. Zkušenosti ukazují, že nejlépe fungují konkrétní příklady, srozumitelné demonstrace dopadů jednotlivých opatření a ukázky toho, jak mohou kvalitní data usnadnit rozhodování.
Klíčovou roli hraje také transparentnost. Analýzy, které slouží jako podklad pro zásadní legislativní rozhodnutí, by měly být otevřené odborné diskusi a nezávislému posouzení obdobně jako vědecké studie.
Rozhodování založené na datech je ve veřejném zájmu
Webinář potvrdil, že téma informovaného vládnutí rezonuje napříč veřejnou správou, akademickou sférou, zdravotnictvím i průmyslem. Kvalitní data sama o sobě rozhodnutí neudělají, mohou však významně zvýšit pravděpodobnost, že přijatá opatření budou účinná, přiměřená a přinesou očekávané výsledky.
Asociace CzechMed dlouhodobě podporuje využívání dat a hodnocení reálných dopadů při rozhodování o zdravotní péči, úhradách a regulaci zdravotnických technologií.
Prezentace ke stažení:
Komentáře