Asociace CzechMed, Česká asociace dodavatelů zdravotnických prostředků, pořádala další ze série webinářů na téma TELEMEDICÍNA. Diskutovali jsme o tom, proč je telemedicína užitečná a co brání jejímu rychlejšímu rozšíření v českém zdravotnictví. Jak se vyznat v široké nabídce? Kdo by za telemedicínská řešení měl platit?
Zdravotnictví je konzervativní sektor průmyslu. Již dnes je vidět, jak nové naráží na staré. Nicméně světové prognózy ukazují, že v telemedicíně a mobilním zdravotnictví je budoucnost. Požadavky lidí rostou, bude nutné zabezpečit péči o stárnoucí populaci a telemedicína může nabídnout efektivní řešení. „Digitální zdravotní eko–systém bude cílený na pacienta. Mimo tradiční péči, bude představovat domácí a sociální podporu, preventivní nástroje, přispěje k zefektivnění denních činností lékařů a v neposlední řadě nabídne finanční nástroje. Globální výdaje na zdravotnictví činily 8.8 bilionu USD v roce 2021, což představuje 10% světového HDP. Digitální zdravotnictví představuje velice atraktivní prostředí, v nejbližších 5 letech dojde k investicím ve výši 800 – 900 bilionů USD,” upřesnil Jiří Pavlíček, předseda předsednictva asociace CzechMed.
Eko–systém digitálního zdraví
(Zdroj: McKinsey & Co 2021)
“Jako zdravotní pojišťovna máme povinnost zajistit místní a časovou dostupnost péče. Uvědomujeme si, že stárne populace lékařů a zároveň stárne i obyvatelstvo. V budoucnu očekáváme vyšší potřebu lékařské péče. Telemedicína nám může nabídnout kvalitu, ať už díky konzultacím mezi lékaři, ale i v komunikaci mezi lékařem a pacientem. Telemedicína přináší nové možnosti, které si dnes ani neumíme představit. Pojišťovna OZP je otevřená novým řešením. Aktuálně máme příklad úspěšného zavedení telemedicínského řešení do systému úhrad. Vždy je potřeba pečlivě posoudit a prokázat hodnotu. Optimální je zrealizovat pilotní projekt, nastavit cenu, podpořit odbornými studiemi, a pak jsme schopni výkon překlopit do seznamu úhrad,“ upřesnila Jitka Vojtová, zdravotní ředitelka OZP.
„Nabízíme telemedicínské řešení v primární péči, které má za cíl významně ušetřit každodenní administrativu. Jednoduše řečeno, ve chvíli, kdy v ordinaci přestane zvonit telefon a chodit SMS, se lékař může věnovat práci, i přesto na konci dne jsou všichni pacienti náležitě obslouženi. Prokazuje se, že zajištění pravidelné preventivní péče představuje významnou úsporu budoucích nákladů, která je spojená s případnou hospitalizací. Významný problém nevidíme ani tak v digitalizaci, jako v tzv. apizaci. Jednotlivé systém nefungují mezi sebou,“ uvedl Jiří Pecina, Meddi hub.
„Telemedicína přispívá k větší odpovědnosti pacienta. Jednoduše lze říct, že aktivní pacient je ten, pro kterého je telemedicína určena. Nechceme, aby pasivní pacienti, kteří telemedicínu nevyužívají, tzv. nezaplevelili systém. Telemedicína jednoznačně zefektivňuje registraci pacienta i pravidelný screening,“ upřesnil Jakub Pětioký, Rehabilitační ústav Kladruby.
Závěrem:
1/ Telemedicína není pro všechny a je potřeba pečlivě vybírat vhodné pacienty, aby se systém nedubloval a tzv. nezaplevelil pasivními pacienty, kteří telemedicínská řešení nevyužívají.
2/ Zařazení telemedicínských řešení do systému úhrad je možné. Úspěšně realizované projekty mohou sloužit jako vzor dobré praxe.
3/ Založení telemedicínské platformy se jeví jako užitečné. Došlo by ke sbližování lidí s telemedicínskou tématikou. Důležité je vytváření depozitáře úspěšně realizovaných a hrazených projektů. Postupně by bylo možné nadefinovat standardizovaný proces, který by vedl k úspěšnému zařazení telemedicínského řešení do praxe – včetně nastavení úhrady.